Karel Příhoda

Vítejte na webových stránkách jihočeského výtvarníka Karla Příhody.

Knihy

„S úsměvným nadhledem a plnou náručí pochopení popisuje Karel Příhoda v této útlé knížečce dvě desítky osobních setkání s lidmi, kteří svým způsobem zasáhli do jeho života, nebo alespoň jeho jednotlivých etap. Všechny jím popisované osobnosti spojuje kromě přátelství s autorem uváděných řádek a příslušnost k milovaným jižním Čechám i další společný jmenovatel, a tím je vztah ke kultuře – ať už z jakéhokoliv dílčího žánru“.
Hanka Hosnedlová.
V "Pohledech do vzpomínek" nahlíží autor do časových úseků svého života i života svého okolí rozprostřeného do dvanácti měsíců různých, ale po sobě následujících let.
Obrazy a kresby: Karel Příhoda
Reprofoto obrazů: Milan Binder
Verše: Karel Příhoda
Hanka Hosnedlová
Vydalo nakladatelství Epika v roce 2015

Tato knížka s názvem Průhledy vznikla společnou prací výtvarníka Karla Příhody a spisovatelky Hanky Hosnédlové. Obrazy a kresby Karla Příhody byly obzvláštněny čtyřveršími obou spoluautorů s tím, že každý vyjádřil vlastní dojem nebo náladu zmíněných již obrazů a kreseb.
Autor: Karel Příhoda
Fotografie: archiv Karla Příhody
Grafická úprava: Milan Binder

Je to marné. Vzpomínky ožívají ve snech, tlukou na dveře vědomí i svědomí a domáhají se zmrtvýchvstání. Marnost nad marnost. Návrat do minulosti je a snad bude i nadále jenom námět pro fantastické romány, zbožná přání snivých nocí a uvědomění si nemožnosti změnit posloupnost běhu času. Alespoň to se zdá být pevným bodem v našem, již nevratném konání. Kdo by však nechtěl a nepřál by si změnit, vrátit a napravit skutky, které ve své době pokládal za správné, možná vtipné a neškodné. Až s odstupem času se ukázaly jako hloupé, úzkoprsé, nedomyšlené a ubližující. Ale marně se neříká, že mladá generace nevěří svým rodičům, jako oni nevěřili rodičům svým. Každá generace si musí, a to naprosto nevědomky, rozbíjet svá ústa znovu a znovu. A někdy ani šedovlasost není zárukou prozření. Jen vzpomínky se mohou zhmotnit ať ustrojeny či nahé na papíře autora, který se odhodlá k tomuto odvážnému činu. Vzpomínka je vlastně provaz, lano, řetěz spojující minulost se současností a díky těmto zabezpečujícím prostředkům se mohou některá dění znovu zhmotnit před zraky chápajícího čtenáře.
Tato skromná publikace připomíná dvě významné osobnosti v oblasti výtvarné kultury jižních Čech.
Sklářský výtvarník Jan Gabrhel ( 1930 ) pracoval po celý aktivní život ve sklárnách Český křišťál v Chlumu u Třeboně, kde téměř celá tehdejší produkce továrny vycházela z jeho návrhů. Mimo této činnosti se věnoval samostatné autorské tvorbě, kterou prezentoval na mnoha výstavách v České republice i zahraničí. Stále žije a pracuje v Chlumu u Třeboně. Širokým záběrem ve světě umění se prezentuje Karel Příhoda ( 1935 ) keramik, který působil dlouhých 33 let ve známé keramické dílně v Hrdějovicích. Ve svém ateliéru se věnoval autorské tvorbě a když při obrovské povodni v roce 2002 byl jeho ateliér zničen, věnuje se kresbě, malbě, psaní poezie i prózy. Jeho činnost dokumentuje přes sto výstav, jak autorských i společných. Nejméně tři z nich byly právě s kolegou a přítelem Janem Gabrhelem.
Autor: Karel Příhoda
Kresby: Karel Příhoda
Grafická úprava: Milan Binder



LIMERIK je zábavný literární poetický útvar, u jehož vzniku stál anglický básník Edvard Lear. Limerik se vyznačuje pětiveršovými strofami, které se rýmují podle schématu AABBA. Je to říkanka o pěti verších, která netouží čtenáře dojmout, nýbrž pobavit či dokonce rozesmát. A protože prý nejpraštěnější říkanky vymýšleli angličtí námořníci v irském Limericku, pojmenování bylo na světě.


Informace z knihy Jiřího Žáčka.
Autor: Karel Příhoda
Fotografie: archiv Karla Příhody
Grafická úprava: Milan Binder


Ukázka z knihy:

Milí a tolerantní čtenáři mé prvotiny „Mládí v Mladém“. Po určitém časovém odstupu a rozpačité úvaze se odhodlávám pokračovat ve vzpomínkách na léta mládí a událostí, které formovaly život můj i mého okolí.
Již ve zmíněné prvotině jsem ukončil vyprávění v roce 1947. V té době mi bylo 12 let a stále v mém vědomí doznívala euforie z poválečného dění. Naše holičství, které do té doby vedla matka, změnilo majitele a otec pracoval jako zaměstnanec ČSD. Maminka začala prodávat v potravinách, a pokud se pamatuji, vydrželo jí to až do důchodu. Vím jistě, že v té době finanční situace naší rodiny nebyla růžová a oba rodiče dělali možné i nemožné, aby nás s bratrem uživili. Samozřejmě mě jako kluka tato situace nijak netrápila
a prožíval jsem si svůj život po svém. Docházel jsem do „měšťanky“ v Doudlebské ulici (dnešní Dukelská), která v té době byla pouze chlapecká. Dívčí škola byla hned vedle. V současné době obě budovy hostí pedagogickou fakultu.

Autor: Karel Příhoda
Fotografie: Milan Binder a autor
Grafická úprava: Milan Binder


Ukázka z knihy:

Vzpomínám si, že ještě jako dítě sotva nohama pletoucí, mne naši odvedli do Sokola a tato skutečnost způsobila velmi kladný vztah ke cvičení těla a sportu vůbec.  Tento vztah, velmi krásný i příjemný mi vydržel celý život. Moje první začátky cvičení se odehrávaly v Družstevním domě, tak zvaném „Drusťáku“, kde byl na místní poměry velký sál a to vždy dvakrát v týdnu.  První můj cvičitel byl pan učitel z místní obecné školy Mentlík. Tímto chci říci a zdůraznit, že první zážitky a prožitky se odehrávaly v obci Mladém, která v té době byla samostatná, oddělená od města České Budějovice, ještě dodnes nejširším železničním přejezdem široko daleko.

 
Webmaster: Milan Binder